Podle společnosti
Taconic Biosciences je pouze 12 % kandidátů na léčiva, kteří vstoupí do fáze klinického hodnocení, schváleno regulačními orgány. Klinické studie jsou nejdelší a nejnákladnější fáze procesu vývoje léků. Zahrnují několik fází zkoušek na lidech, do každé z nich se při tom musí zapojit stovky až tisíce účastníků.
Tradiční lineární proces randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) zůstává po desetiletí stejný. Postrádá flexibilitu, rychlost a analytický výkon nezbytné pro úspěch modelu precizní medicíny. Společnosti se potýkají s hledáním vhodných účastníků, nemluvě o jejich motivaci, udržování a efektivním řízení. Neefektivnost celého procesu výrazně přispívá k rostoucím nákladům na výzkum a vývoj léků a také k nízké úspěšnosti při schvalování. Také brání inovacím.
Farmaceutické společnosti přitom můžou v celé fázi klinických studií léků, od návrhu až po analýzu dat, využít prediktivní modely AI. Ty jim pomůžou:
- Vyhledat ve veřejně dostupných zdrojích vhodné pacienty.
- Vyhodnocovat výkon v konkrétní lokalitě v reálném čase.
- Automatizovat sdílení dat na různých platformách.
- Extrahovat data do závěrečných zpráv.
Algoritmy párování s efektivní technickou infrastrukturou zajišťují, že proud neustále přicházejících klinických dat se bude efektivně čistit, agregovat, ukládat a spravovat. Vědci si tak můžou udělat lepší přehled o bezpečnosti a účinnosti léku, aniž by museli ručně kompletovat a analyzovat obrovské datové sady vygenerované ve studii.